kobramak

kelimef.(kobra:mak)

ka-mak (eklemek; yığmak) > ka-b-mak > ka-b-(ı)r-ā-mak / kav(ı)r-ā-mak > kobr-ā-mak / kovr-ā-mak

  1. 1

    Toplanmak; sıkış tepiş olmak.

    [İKPÖy.]