boşutmak

kelimef.

boşū-mak > boşu-t-mak

  1. 1

    Bırakmak.

  2. 2

    Boş bırakmak.

    [KB]

  3. 3

    Serbest bırakmak.

    [KB]

  4. 4

    (Erkek için) karısını boşamak; eşinden ayrılmak.

  5. 5

    İshal etmek; yumuşaklık vermek.

    [DLT]