busanmak

kelimef.

būs (sis) > *bus-ā-mak > busa-n-mak

  1. 1

    Üzülmek; sıkılmak; kederlenmek.

    [ETY][Gabain][İKPÖy.]

  2. 2

    Umutsuzluğa düşmek; meyus olmak.

    [EUTS]

  3. 3

    Öfkelenmek; sinirlenmek.

    [İKPÖy.]