korkınç

kelimeis.

korī-mak > korı-k-mak > kor(ı)k-ın-mak > kork-ınç / kork-unç

  1. 1

    Korku; ürküntü; tehlike.

    [ETY][EUTS][Gabain][İKPÖy.]

  2. 2

    Korkunç.

    [EUTS][Gabain]